Ochrana kvalitní půdy
Půda je pro nás zdrojem obživy a pro mnoho organismů zase úkrytem. Zacházet s ní tak musíme co nejšetrněji, aby všechny její funkce byly v harmonii. Kvalitní půdu chráníme zaváděním udržitelnějšího hospodaření, zvýšením ochrany před zábory a před vodní a větrnou erozí.
Aby půda byla odolná, musíme mít v krajině dostatek vody a druhovou rozmanitost. Toho docílíme například navrácením remízků, stromořadí, tůní a dalších vodních prvků do české přírody.
S inovacemi v zemědělství pomáhají například programy Ministerstva životního prostředí či Ministerstva zemědělství. Tyto programy podporují způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Jedná se o ekologické hospodaření a rozvíjí se i nové formy jako regenerativní či precizní zemědělství.
Novou příležitostí, jak efektivně hospodařit s půdou, může být agrovoltaika. Ta umožní dvojí využití půdy, pro produkci a pro vyrábění energie. Zemědělcům tak může přinést energetickou úsporu. Vhodná je například pro chmelnice nebo ovocné sady.
Sady a polní cesty ve Vohančicích rozdělily původní velká pole. Obci to pomohlo se splachy půdy při prudkých deštích. Do krajiny přibylo 278 nových stromů a do obce samotné 124 stromů a 2460 keřů. Obec vyhrála Cenu za krajinu Jihomoravského kraje.
Foto: Jihomoravský kraj, cenazakrajinu.cz
Zemědělská společnost hospodaří v okolí Rajhradu regenerativním způsobem. Využívá biopásy, zařazuje meziplodiny, vytváří prostředí pro chráněné druhy. Plodiny pro energetické zpracování dodává do blízké bioplynové stanice.
Foto: DVP Agro
Na Univerzitní farmě Amálie se zkoumají nové zemědělské postupy díky Norským fondům. Z dat zkoumají, jak v tomto místě organismy, půda a voda reagují na jednotlivá opatření. Vědecká laboratoř pod širým nebem je díky naučné stezce přístupná i veřejnosti.
Foto: SFŽP
Věděli jste, že
V Česku máme nejvíce hal na obyvatele ve střední Evropě
V Česku se jí ročně zabere 700 hektarů, to je 1000 fotbalových hřišť. Máme tady nejvíce skladovacích a výrobních hal na počet obyvatel ve střední Evropě. Pro srovnání je to 1100 m2 hal na 1000 obyvatel. Druhé Polsko má 757 m2 a třetí Slovensko pouze 630 m2. Na druhou stranu u nás leží ladem přes 13 000 hektarů brownfieldů.
Dobrá zpráva je, že už se to mění. Novela zákona o ochraně půdního fondu má více chránit půdu před zábory pro výstavbu obchodů, skladů nebo fotovoltaických elektráren. Ty patří na střechy.
Brownfieldy. Opuštěná místa s velkým potenciálem
V Česku je celkem 13 000 hektarů brownfieldů. Právě to jsou místa, kde by podle novely zákona na ochranu zemědělského půdního fondu měla primárně probíhat výstavba. Tím se ochrání kvalitní úrodná půda před dalšími sklady a halami.
Nejvíce brownfieldů v Česku najdete v Ostravě.Tady už probíhá jejich intenzivní revitalizace, třeba v průmyslovém areálu Dolní Vítkovice. Tato opuštěná místa ale nachází využití i v dalších městech. Třeba v Praze se chystá revitalizace lokality Bubny-Zátory, v Brně je to zase třeba Nová Zbrojovka nebo Špitálka. Na těchto místech mají vyrůst nové příležitosti pro bydlení, studium, služby i rekreaci.
Revitalizaci brownfieldů podporuje například MPO.
Foto: Národní zemědělské muzeum Ostrava
Patříte mezi 3 miliony lidí v Česku, kteří vlastní kousek pole nebo louky? Víte, jak se na vaší půdě hospodaří? Nastavit férově smluvní vztah a spolupráci se zemědělcem je základ. Své pozemky tak ochráníte a zhodnotíte do budoucna, protože kvalitní půda plná života je to nejcennější.
Jak na to? Pomůžou vám s tím například v bezplatné poradně Živé půdy v Nadaci Partnerství.